Odběr krve pro laboratorní vyšetření

Dokument popisuje základní pracovní pokyny pro provádění odběru krve na odběrových místech OKBD Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Orlickoústecká nemocnice a je závazný pro všechny pracovníky OKBD Orlickoústecké nemocnice.

Obsah:

1. Úvod

2. Místo odběru

3. Pomůcky

4. Obecné zásady pro odběr krve

5. Pokyny pro činnost před odběrem

6. Pokyny pro činnost při odběru

7. Transport krve do laboratoře

8. Pracovní postup pro odběr kapilární krve

9. Instrukce pro odběr vakuovým systém Vacuette Greiner

10. Literatura

1. Úvod

Krev jako potenciálně infekční materiál je nutno odebírat a transportovat při dodržení určitých podmínek. K tomu je zapotřebí zachovat takový postup, abychom odstranili nebo omezili na minimum faktory ovlivňující spolehlivost vyšetření. Na správně provedeném odběru krve nebo jiného biologického materiálu závisí spolehlivý výsledek a kvalita analýzy. Je zároveň nutné zabránit zbytečným manipulacím s krví, které by mohly vést ke kontaminaci pokožky odebírající osoby, veškerých zařízení používaných k odběru nebo ke vzniku infekčního aerosolu.

2. Místo odběru

K odběrům se používají povrchové žíly horních končetin, protože se nacházejí těsně pod kůží. Při výběru místa je třeba věnovat pozornost, zda se v blízkosti nenacházejí žádné jiné struktury jako např. artérie, hematom, infekce, jizvy, atd. Nejčastěji venepunkci provádíme v loketní jamce, protože je tam snadný přístup a lze zde provádět odběr i opakovaně.

Pro odběr upřednostňujeme střední kubitální žílu, protože je nejstabilnější, nachází se blízko povrchu a pokožka je nad ní nejméně citlivá.

Pokud nelze odběr provést z oblasti předloktí, lze využít žílu na palcové straně zápěstí nebo na přední straně paže (horní část dlaně).

3. Pomůcky

• Uzavřený jednorázový odběrový systém (zkumavka, jehla, držák na jehlu), popř. otevřený systém (jehla, stříkačka)
• Odběrové křeslo s nastavením pozice pacienta, dostatečně bezpečné
• Odběrové lůžko
• Odběrový systém na kapilární odběr (držák kapiláry, jednorázová lanceta, kapilára, mikrozkumavka)
• Stojany nebo kelímky na zkumavky
• Turnikety s regulovatelným uvolňováním
• Nesterilní latexové rukavice
• Dezinfekce na kůži dle dezinfekčního programu
• Dezinfekce na ruce dle dezinfekčního programu
• Pomůcky k ochlazení vzorku
• Sterilní tampon, náplast
• Dokumentace (žádanky, štítky k popisu)
• Pomůcky k likvidaci odpadu dle druhu odpadu s příslušným značením odpadu

4. Obecné zásady pro odběr krve

Odběry krve se provádí na pracovištích a místech k tomu určených s příslušným vybavením. Odběr se provádí v ranních hodinách nalačno, protože obsah látek v krvi během dne kolísá. Pacient by neměl 10 -12 před odběrem jíst, být v relativním klidu. Pokud lze vysadit podávání léků (pouze se souhlasem ordinujícího lékaře), má je nemocný vynechat, před odběrem nemá kouřit, pít černou kávu a alkoholické nápoje. Vyšetřovaný nemá ale ani trpět žízní. Je vhodné, napije-li se před odběrem neslazeného slabého čaje nebo vody (2-3dl). Pro speciální vyšetření je nutno dodržet speciální přípravu.

Při provádění venepunkce je důležité pacientovi zabezpečit pohodlí. Krev je vhodné odebírat v sedě, pacient má být před odběrem asi 30 minut v klidovém režimu. Pokud se jedná o ležícího pacienta, je vhodné končetinu podložit. Pak je nutné vyznačit na žádanku polohu pacienta při odběru, protože tělesná poloha značně ovlivňuje hodnoty vysokomolekulárních látek, jako jsou bílkoviny, lipidy, enzymy.

Změna polohy vleže do stoje znamená asi 10 % redukci krevního volumu se vzestupem koncentrace proteinů. Alterace krevního volumu je úplná asi za 30 min. z polohy vestoje do lehu a asi za 10 minut z lehu do stoje.

5. Pokyny pro činnost před odběrem

Příprava materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměny vzorků

• Kontrola dostupnosti všech pomůcek potřebných pro odběr.
• Kontrola identifikačních údajů na zkumavkách a žádankách, popř. popis odběrových zkumavek identifikačními údaji (minimální identifikační údaje jsou rodné číslo a příjmení pacienta)

6. Pokyny pro činnost při odběru

• Dezinfekce rukou odebírajícího personálu
• Ověření totožnosti pacienta, kterému je odebírán vzorek
• Ověření dotazem, zda pacient splnil požadavky před vyšetřením, potřebná dietní omezení, popř. informace k vlastnímu odběru (nevolnost při odběru, případná alergie na dezinfekční prostředek, náplast).
• Seznámení pacienta s postupem odběru
• Příprava pomůcek (kontrola neporušenosti obalu, kontrola exspirace)
• Zajištění vhodné polohy pacienta pro odběr. Podložení paže opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti.
• Vyhledání vhodného místa vpichu. Posouzení kvality žilního systému, výběr místa vpichu (pohledem, event. pohmatem), končetina bez jizev a hematomů, ne z končetiny u žen na straně po provedené mastektomii (volí se vždy opačná paže).
• Navléknutí jednorázových rukavic
• Dezinfekce místa vpichu postřikem – kůži nechat dokonale oschnout! Stačí malé stopy dezinfekčního prostředku a může dojít k hemolýze vzorku krve. Nedokonalé zaschnutí dezinfekčního prostředku může také vyvolat pocit pálení v místě vpichu. Po dezinfekci již další palpace není přípustná. Dokonalé zaschnutí dezinfekčního prostředku je rovněž doba expozice dezinfekčního prostředku.

• Přiložení turniketu. U zdravých lidí není třeba použít turniket, protože žíly jsou dobře viditelné a hmatné. Při použití turniketu, by neměla být paže zatažená déle než jednu minutu. Pacienta vyzveme k sevření pěsti. Nevhodné je pumpování, které může vést ke změně výsledků

• Po zaschnutí dezinfekce provést vpich. Uvolnění turniketu provedeme v okamžiku, kdy se ve zkumavce objeví krev, nejdéle do jedné minuty. Včasné uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru. Pacient během a po odběru uvolní svalové napětí paže.
• Pokud nelze odebrat dostatečné množství krve, lze doporučit změnu pozice jehly, použití nové vakuové zkumavky. Nepřípustné je opakované sondování jehlou.
• Při odběru více zkumavek z jednoho vpichu zachovávat doporučené pořadí, dodržet i požadované množství krve vzhledem k protisrážlivým činidlům, které některé zkumavky obsahují.

Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu:

· Zkumavka pro hemokultury

· Zkumavky bez přísad

· Zkumavky pro hemokoagulaci

· Ostatní zkumavky s přísadami

• Zakrýt místo vpichu i s jehlou sterilním tamponem, lehce přitlačit, pomalým tahem odstranit jehlu ze žíly
• Končetinu neohýbat v lokti
• Jehlu i s držákem odložit do kontejneru na ostré předměty
• Zkumavky s krví opakovaným otáčením (10 x) promíchat (netřepat)
• Uložit zkumavky do stojanů k tomu určených. Zkumavku po odběru srážlivé krve nechat srážet 20 minut ve vertikální poloze. U některých analytů je nutné vzorek krve bezprostředně po odběru ochladit, aby se zpomalily metabolické a jiné procesy ovlivňující koncentraci nebo aktivitu vyšetřovaných analytů (např. PTH, acidobazické parametry, C-peptid, Homocystein).
• Ověřit, zda vpich nekrvácí a přelepit. Pacientovi se doporučí ponechat místo odběru zakryté nejméně 15 minut.
• Při výrazném krvácení se použije tlakový obvaz na místo odběru a informuje se ošetřující lékař.
• Sundání rukavic, dezinfekce rukou
• Do doby transportu uchovat odebraný materiál při pokojové teplotě, mimo dosah slunečního záření a sálajícího tepla. Pokud je preanalytická fáze vyšetření jiná, je nutné se řídit pravidly. Viz zadní strana žádanky nebo Laboratorní příručky
• Vyplnění datumu a času odběru na žádance, identifikace odebírajícího na žádanku, popř. jiné doplňující informace o pacientovi, odběru, druh odebíraného materiálu, předchozí podání léků
• Pacientovi se po odběru povolí příjem potravy, pokud tomu nezabraňují jiné okolnosti. Zvláštní péči je nutno věnovat diabetikům léčeným inzulínem (včetně možnosti aplikace dávky).
• Turnikety 1x za den vydezinfikovat, nechat uschnout

Podrobnější informace o jednotlivých analytech, podmínkách transportu, skladování a přípravě pacienta jsou součástí Laboratorních příruček.

7. Pracovní postup pro kapilární odběr krve

Místo odběru je většinou z koncové části prstu, u dětí z ušního lalůčku nebo patičky. Odběr provedeme tak, že pacientovi v sedě necháme paži volně loženou podél těla. Ležícímu pacientovi sundáme paži mírně pod úroveň těla. Provedeme dezinfekci místa vpichu. Necháme dokonale zaschnout dezinfekční prostředek, potom lancetou uděláme ranku (nevhodné je použití jehly, neboť poranění je hloubkové, velmi malé a z toho vyplývá malá tvorba kapky), z které necháme vytéct kapku krve. Tu setřeme a teprve nyní začneme nabírat krev do kapiláry.

Pokud je malé prokrvení, je možno místo vpichu nahřát teplým obkladem. Nikdy násilím netlačíme na zakončení prstu. Kapiláru uchopíme držákem kapiláry, nabereme volně vytékající krev, uzavřeme kapiláru do mikrozkumavky a promícháme do úplného vyplavení krve z kapiláry do roztoku v mikrozkumavce. Při odběru nesmí být v kapiláře bublina a odebraná krev musí zaplňovat celou kapiláru. Kapilára nesmí být prasklá ani na koncích ulomená.

Na ranku po vpichu přiložíme tampon, který si pacient přidrží, lancetu uložíme do kontejneru na ostré předměty a po sundání rukavic následuje dezinfekce rukou odebírajícího personálu.

Postup před vlastním odběrem kapilární krve je stejný jako u postupu žilního odběru krve.

8. Transport krve do laboratoře

Obecně se transport musí provádět co nejrychleji a co nejšetrněji. Nezbytné je dodržet dobu stabilit vyšetření mezi odběrem a zpracováním vzorku. Krev při transportu musí být chráněna před extrémní vnější teplotou a před světlem. Vzorky musí být transportovány ve vertikální poloze, uložené do stojanů v přepravních termoboxech s víkem. Žádanky uložíme do foliových desek, aby nebyly v kontaktu s odebraným materiálem. Krev na některá speciální vyšetření (ABR, amoniak, C-peptid, insulin, osteokalcin, kalcitonin, PTH, MPO, laktát, ACTH, homocystein) se transportuje na chladícím gelu.

9. Instrukce pro odběr vakuovým systémem Vacuette Greiner

10. Literatura

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. vyd. Praha: Galén, 2006. 317 s. ISBN 80-7262-324-9.

BARTOŠ, V., et al. Preanalytická fáze 2005. 1. vyd. Praha: ČLS JEP : SEKK, 2005, 144 s.

ISBN 80-239-5198-X.

ZIMA, T. Laboratorní diagnostika. 2. vyd. Praha: Galén, 2007. 906 s. ISBN 978-7262-372-3.

SARSTEDT, spol. s.r.o. Jak na to: Praktická příručka odběru biologického materiálu.

ZIMA,T. Interní medicína pro praxi, 2010; 12(10):490-493 s.

http://www.cskb.cz/cskb.php?pg=doporuceni--biochemicke-metody